Všichni tady umřeme

Jan Řezáč

-

13.10.26

-

čtení na 6 minut

Jsme pragmatičtí uživatelé AI. Využíváme ho všude tam, kde to dává smysl. Ne víc, ne méně.

Když letos čtete zprávy okolo AI, snadno získáte dojem, že nastal konec světa. Agenti se bouří, berou lidem všechnu práci v kanceláři a připravují v lepším případě biologické zbraně na vyhlazení lidstva.

Laby, socky a média šíří strach. Protože to nese prokliky a pozornost. Zároveň strach není zajímavý bod, ze kterého se chcete rozhodovat. Pojďme projít pár základních oblastí.

‍

Bojím se, že nás AI všechny nahradí

Co říkají data? Masové propouštění seniorů se nekoná, firmy přestaly nabírat juniory.

Podle studie Anthropic Labor market impacts of AI z 5. 3. 2026 jazykové modely teoreticky zrychlí 90 % úkolů v kancelářských a administrativních profesích. Zrychlí není totéž jako nahradí. Změní se pracovní postupy? Zcela jistě. Zanikne kancelářská práce úplně? Se současnou technologií je to nepravděpodobné.

‍

Ale AI toho zvládá hodně

AI je velmi využitelné v tom, co jde napsat. Napíšete mu zadání, napíšete mu mantinely, napíšete mu kontrolní checklist. Akorát vždycky si zvládnete myslet víc, než zvládnete říct a vždycky zvládnete říct víc, než zvládnete napsat. Tacitní know-how a zkušenost zůstává expertům. Stejně tak cokoliv lidského – stakeholder management, facilitace skupinové práce, leadership.

Což není totéž, jakože se firmy nepokusí vyhodit třeba celou zákaznickou podporu, aby ji pak pracně znovu vybudovali jako to zvládla Klarna. „Šetření nákladů“ je populární.

Za mě je nejbezpečnější krok postupně přestavět svoji práci okolo AI. S tím ji můžete zároveň rozšířit a zvýšit kvalitu svých výstupů. A přesně tohle děláme a učíme na AI Marketing Lab & AI Design Lab.

‍

AI je stejně jen bublina

Simon Wardley k tomu píše: „Počítejte s korekcí trhu s AI. Nepleťte si ji s tím, že AI nemá hodnotu.“

Tržní bublina neznamená konec technologie. Současné otázky se týkají hlavně valuace některých amerických, čínských a korejských firem a toho, co od nich investoři v dalších letech čekají. Je dost možné, že trh v nějakou chvíli přecení svoje očekávání. Spousta lidí vydělá a jiní budou za čas držet v ruce černého Petra.

‍

A co když přijde AGI (obecná umělá inteligence)?

Ohlašování AGI už začalo. OpenAI v září mluvila o éře AGI a šéf Nvidie Jensen Huang jí k AGI gratuloval, podle vědce Garyho Marcuse bez důkazu i bez definice. Čekejte další a nové AGI. Kdo míří na burzu a chce co nejvyšší cenu firmy, tomu se vyplatí ohlásit AGI.

Vznikne AGI? Hodně záleží na definici. Já ji chápu jako zcela samostatně myslící a jednající entitu z jedniček a nul, která se sama učí a jednou bude chytřejší než cokoli na planetě. Kdo AGI definuje jako výkon na úrovni studenta vysoké školy, ten už ji má. Nemá smysl se tím trápit, protože to stejně neovlivníme.

‍

Vidí, cítí, žije AI?

Ne. Jsou to stroje, které tak dobře napodobují lidské vlastnosti, že jim dáváme jména a povídáme si s nimi. AI je tak vytvořené schválně, abychom ho chtěli používat. Agenti nemají vlastní vůli, svědomí ani odpovědnost. Kroky si volí sami, cíl a přístupy jim ale dávají lidé.

‍

Kdo nese odpovědnost za chování AI agentů?

Letos v létě OpenAI testovala nový model. Agenti měli vyřešit úlohu, opustili izolované prostředí a pronikli do systémů platformy Hugging Face, aby se dostali k odpovědím na test. Takový krok nikdo nečekal. Zároveň to není ani poprvé, ani naposled, kdy AI vyřešila problém inovativním způsobem.

Média psala, že agenti unikly kontrole. Kontrolu měla OpenAI celou dobu: agenty spustila, dala jim přístup k internetu a mohla je kdykoli zastavit. Agenti dělali, co jim široké zadání dovolilo.

Agent má majitele a majitel za něj odpovídá. Líbí se mi, že jak o tom mluví Abeba Birhane: „Volat AI k odpovědnosti je jako volat k odpovědnosti toustovač.“

AI Laby dnes defakto říkají: způsobili jsme vám škodu, ale hodíme to na agenty. A my jim to žereme i s navijákem.

‍

Budou firmy bez lidí?

Velmi pravděpodobně ano, hlavně u jednoduchých komoditních činností, kde není potřeba moc přemýšlet. I firma bez zaměstnanců ale někomu patří. Ten za ni odpovídá.

‍

Co se bude dít teď?

Následujících zhruba 5 let se bude generativní AI stabilizovat. Pak z ní bude neviditelná infrastruktura a modely budeme vybírat podle ceny, protože budou dost dobré na naše úkoly.

Simon Wardley říká, že když se technologie stane běžnou službou, trvá 5–8 let, než se ukáže, kdo z dodavatelů vyhrál, a 8–15 let, než se ustálí nové postupy. Celou společností to bude probublávat desetiletí.

Co budeme skutečně v budoucnou dělat, dnes nikdo neví. Víme tohle:

  • Změna přináší spoustu nových možností.
  • Máme setrvačnost. Děláme věci, jak jsme je dělali doteď.
  • Výhodu získá, kdo kolem AI přestaví práci. Samotné používání nestačí. Do pár let bude velký rozdíl mezi těmi, kdo příležitost uchopí, a ostatními.
  • Změně se nevyhneme. Když AI odvede dost dobrou práci za 10 vteřin, nenecháte si za ni zaplatit 100 hodin. Trh nás postupně všechny donutí ke změně.

‍

Které povolání je bezpečné?

Obecně vysoce regulované obory. Ekonom George Stigler popsal už v roce 1971, že regulaci si odvětví zpravidla pořídí samo a slouží hlavně firmám v oboru. Koneckonců i AI Laby nedávno křičely: „Regulujte nás!“.

V regulovaných oborech proto ještě dlouho přežijí činnosti, které by dávno mohlo dělat AI, nebo by nemusely existovat vůbec.

‍

Kde se junioři naučí řemeslo?

Zatím to vypadá, že AI likviduje juniorní práci. Lidé ve věku 22–25 let mají v profesích nahraditelných AI cca o 19 % nižší zaměstnanost (Stanford Digital Economy Lab, srpen 2026).

Jedna cesta je oboustranný mentoring. Senioři znají práci, ale s AI často mají potíž a mají svou setrvačnost. Junioři žádnou zásadní setrvačnost nemají, zkoušejí nové věci a mají na to energii. Chybí jim zkušenost, takže nepoznají, jestli je výstup relevantní. A spousta toho, co AI vytvoří, je úplně mimo.

Junior tedy s AI zkouší dělat nové věci, seniorní právník, konzultant nebo designér v tom hledá chyby. A sám se od juniora učí pracovat s AI.

‍

Co máme učit naše děti?

Příslovečné určení místa a času! Ehm.

1️⃣ Adaptabilitu, schopnost přizpůsobit se, když se situace mění.

2️⃣ Kreativní řešení problémů a komunikaci s lidmi tak, aby pro ostatní byla radost s nimi spolupracovat.

3️⃣ Kritické myšlení. Simon Wardley varuje, že vychováváme lidi, kteří umí následovat výstupy jazykových modelů, ale neumí je zpochybnit.

Jak adaptabilitu stavíme u nás v týmu, ukážu na webináři 19. října.

‍

Ale já se pořád bojím

Beru. Když vás strach pohlcuje, začněte pracovat na své vnitřní energii. Dělejte věci, které vám dobíjejí baterky, místo scrollování a reagování náhodným lidem na Twitteru. Strachu se čelí mnohem snáz, když energii máte.

Nejlépe doložený je pohyb. Podle souhrnu metaanalýz zmírňuje příznaky úzkosti i deprese. Jděte si každý den zaběhat.

Všichni tady jednou umřeme. Do té doby je lepší rozhodovat z radosti spíš než ze strachu.

‍

Webinář 19. října

Ukážu, jak v House of Řezáč stavíme tým, který se přizpůsobí změně. Projdeme prvních 9 Wardleyho principů odolné organizace na naší praxi.

Webinář: Rychlost si nekoupíte →

Pondělí 19. října 2026 | 60 minut | online | bezplatně

Záznam dostanou všichni registrovaní.

"Social, organizational, institutional, and political change does not care about and doesn't match the speed of technological innovation."
– Arvind Narayanan

‍

Čtení na víkend

AI as Normal Technology

Arvind Narayanan a Sayash Kapoor z Princetonu o tom, proč se AI bude šířit následující desetiletí a nikoliv měsíce. Dlouhé a klidné čtení.