Ve zkratce

• K čemu to je. Zvednete kondici firmy. Principy neříkají, co dělat v konkrétní situaci. Říkají, jak pracovat pořád, aby vám rozhodnutí neumřelo cestou k provedení.
• Kdy po principech sáhnout. Když rozhodnutí padne a za tři měsíce firma dělá přesně to co dřív.
• Kolik času zabere. Sebehodnocení uděláte na jednom setkání. Zavedení první fáze vám při troše snahy zabere rok, druhé další rok až dva.
• Co k tomu potřebujete. Pět až deset lidí z různých úrovní firmy, seznam principů a tři barvy na skóre.
• Autor. Simon Wardley. Principy popsal pod názvem doctrine v knize Wardley Maps, kterou vydal volně.
• Licence. Wardleyho texty o mapování i o principech jsou pod Creative Commons BY-SA 4.0 – použít je smíte i komerčně, s uvedením autora a pod stejnou licencí. Zdroj →

Kdy po principech sáhnout

Rozhodnete se a nic se nestane.

Strategie je hotová, na poradě jí všichni přikývli a za tři měsíce firma dělá totéž co předtím. Problém nemusí být v rozhodnutí. Tým ho prostě neumí provést.

Každý mluví o něčem jiném a nikdo si toho nevšimne.

Když řeknete „značka“, jeden slyší logo a druhý budování dlouhodobé konkurenční výhody. Bez společného jazyka se dva lidé můžou půl roku shodovat na něčem, na čem se neshodli.

Nikdo vám neřekne, že se mýlíte.

Ptáte se, jestli má někdo připomínku, a nikdo ji nikdy nemá. Lidé rychle zjistí, co se vyplácí říkat a co ne. Vaše rozhodnutí od té chvíle nikdo neoponuje.

Nabíráte lidi a nevíte, koho hledáte.

Životopisy vypadají dobře, jenže nejspolehlivější člověk, který bezchybně drží fakturační systém, zabije nový produkt procesy a metrikami. Otázka v náboru není, jestli je dobrý. Otázka je, pro jakou fázi ho berete.

Chystáte se pustit do strategie.

Než začnete mapovat terén nebo stavět hradby, chcete vědět, co váš tým dnes zvládne. Je to jako kondiční příprava sportovce. Bez kondice nevyhrajete zápas, ani kdybyste měli geniální nápady.

Čím se principy liší od firemních hodnot a agilních frameworků

Hodnoty na zdi popisují, jací chcete být. Otevřenost. Odpovědnost. Tým na prvním místě. U žádné z nich se nedá říct, jestli ji zvládáte, a proto se u nich taky nic neděje.

Princip popisuje, co děláte. Každý může zpochybnit rozhodnutí šéfa. U toho už poznáte, jestli to platí – stačí se zeptat, kdy naposledy někdo šéfovi řekl, že se mýlí. A když to neplatí, víte, co se má změnit.

Agilní frameworky dávají hotový proces: role, rituály, délku sprintu. Principy proces nedávají a nenahrazují ho. Popisují, jak se firma chová napříč rolemi, od nákupu po vedení.

Jeden z principů dokonce říká, že agilní práce má smysl jen v části firmy. V genezi, kde ještě nikdo neví, co dělá, experimentujete a chybujete rychle. U komodit chcete standardizaci a nulovou chybovost. Jeden způsob práce nasazený na celou firmu proto zabije buď inovaci, nebo provoz.

Principy zároveň platí i pro vedení. To je důvod, proč se první fáze bez vedení zavést nedá.

Jak principy fungují

1. Sesbírejte 5 až 10 lidí z různých úrovní firmy.

Ne jen vedení a ne jen jedno oddělení. Principy popisují, jak firma pracuje, takže potřebujete pohled shora i z provozu.

2. Projděte principy a dejte každému skóre.

Zvládáme, částečně, nezvládáme. Ke každému skóre si vzpomeňte na konkrétní situaci, kdy to fungovalo a kdy ne. Příběhy odhalí skutečný stav mnohem líp než jakékoliv číslo.

3. Rozdělte vedení a specialisty do jiných skupin.

Pak výsledky porovnejte. Většinou se neshodnou. Ten rozdíl je to nejcennější, co ze sebehodnocení dostanete, protože ukazuje, o čem vedení neví.

4. Vyberte jeden nebo dva principy z fáze 1.

Ne fázi 3 a ne všech 40 najednou. Zavádět všechny principy zároveň je spolehlivý recept na selhání.

5. Zavádějte je jako změnu.

Začněte s pár lidmi. Vizualizujte, co se děje a co se bude dít. Držte krátké cykly a jděte po tom, co má rychlý viditelný přínos. Opakujte, vylepšujte, diskutujte, zvyšujte rozsah. Až něco stabilně funguje, zapište to do interních postupů pro všechny.

Nemáte zvládnutou fázi 1? Neřešte fázi 3.

Kde se zavádění nejčastěji láme

Principy se vyhlásí jako strategie.

Wardley to ukazuje na příkladu ze hry World of Warcraft. Tým, který si před bitvou určí pět zásad – vyhrát, najmout kvalitní lidi, riskovat, mít podpůrnou kulturu, zpochybňovat předpoklady –, žádnou strategii nemá. Nic z toho neříká, co dělat proti konkrétnímu protivníkovi na konkrétním bojišti. Principy říkají, co dělat vždycky. Strategie říká, jak se rozhodnete teď. Potřebujete obojí.

Zavádí se všech 40 najednou.

Vznikne z toho projekt, prezentace a tabulka, kterou nikdo neotevře. Jeden nebo dva principy z první fáze, u kterých se za měsíc pozná rozdíl, změní firmu víc než čtyřicet položek v dokumentu. V House of Řezáč jsme takhle zavedli reflexi po každém rozhovoru, workshopu a strategickém rozhodnutí: co bylo dobře, co příště jinak a lépe.

Skáče se rovnou na fázi 3.

Podívejte se, kolik firem optimalizuje procesy a přitom neví, kdo jsou jejich uživatelé. Bez první fáze utahujete šrouby na stroji, který jede špatným směrem.

Sebehodnocení si udělá vedení samo.

Pak vyjde hezký výsledek a firma se nedozví nic. Užitek je v rozdílu mezi tím, jak situaci vidí vedení a jak ji vidí lidé v provozu. Rozdělte je do dvou skupin a výsledky porovnejte.

Šéf mluví první.

Vyhlásí se, že se mají zpochybňovat předpoklady, a pak vedoucí otevře poradu svým názorem. Všechny další příspěvky už jsou jen souhlasné. Kdo chce ten princip zavést, mluví poslední.

Co k tomu potřebujete vědět

Fáze 1: Přestaňte si škodit

9 principů, bez kterých nic dalšího fungovat nebude, protože jste se ještě před startem závodu střelili do nohy. Poznejte své uživatele · Zaměřte se na potřeby uživatelů · Používejte společný jazyk · Zpochybňujte předpoklady · Odstraňujte duplicity · Používejte vhodné metody · Porozumějte, o čem se rozhoduje · Systematicky se učte · Přemýšlejte v malém.

Fáze 2: Porozumějte kontextu

15 principů, které posílí vaši schopnost dělat jen strategicky relevantní rozhodnutí. Fáze 1 zastaví krvácení. Fáze 2 vás naučí rozhodovat se podle terénu, ne podle intuice.

Fáze 3: Buďte lepší za méně

11 principů, které zvyšují standard vaší práce. Tady vás to začne odlišovat od konkurence a postupně budete dělat víc než firmy s mnohem větším týmem.

Fáze 4: Průběžná evoluce

5 principů pro firmu, která funguje jako živoucí systém. Většina firem natrvalo uvázne ve fázi 2 nebo 3. Podstatné tady není, co zavedete, ale co dokážete trvale dělat.

Uživatel znamená u Wardleyho kohokoliv, kdo má s vaší firmou co do činění: zákazníka, zaměstnance, regulátora, investora i AI agenta. Několik principů z první fáze mluví o uživatelích a myslí tím všechny.

Kde se učit dál

Od autora metody

Simon Wardley, Wardley Maps, kapitola Doctrine – původní popis principů, volně dostupný na medium.com/wardleymaps. Licence Creative Commons BY-SA 4.0.

Simon Wardley, „A set of principles does not make a strategy“ (2017) – příklad z World of Warcraft, na hackernoon.com.

Ben Mosior, learnwardleymapping.com/doctrine – tabulka všech 40 principů ve čtyřech fázích, ve které si rovnou odškrtáte, jak na tom jste. Anglicky, pod stejnou licencí.

Od nás

Zavádění změn → Tři překážky, na kterých se nové návyky lámou: prokletí znalosti, setrvačnost a nezájem.

House 2018 → Jak vypadá firma, která první fázi zvládnutou nemá. Jan popisuje rok, kdy byl hlavní brzdou vlastní agentury.

Ďábel je v detailu, manažer ne → Proč rétorika funguje i tam, kde jste se rozhodli intuitivně.

Manažerská intuice → Nahoře je člověk sám a fouká tam. Nemusí to tak být.

Záznam webináře Maturity Mapping → Mapování designérských a facilitačních kompetencí týmu.